15.kapitola-Co se s vámi děje?

12. dubna 2009 v 21:05 | Dria :) |  Když ty jsi mnou
A to je zatím všechno, co mám napsáno. Doufám, že časem tuto povídku dokončím. Vím, že to těm, co mě znali ještě jako Adrianne dlužím.. :)


A čas plynul dál. Dny jejich záměny ubíhaly a oni oba ani nevěděli jak. Lekce létání byly čím dál častěji, jelikož famfrpálový zápas proti Zmijozelu se blížil. James mohl s čistým svědomím říct, že Lily létá dobře. Kdyby chtěla, ihned by ji přijal do týmu. Ne jako chytačku, ale jako střelkyni.

Lily o tom ale nechtěla ani slyšet. Stále říkala, že létání není její parketa, ale James na vlastní oči viděl, jak si to užívá, když vylétne do vzduchu. I Lily o jeho nabídce v duchu vážně přemýšlela, ale potom to zavrhla. Tento rok je přece čekají OVCE, a tak musí mít dostatek času na učení. A navíc, nemá cenu do týmu vstupovat po zahájení sezony. I když je to její poslední sezona. Ale největším problémem bylo, že se stále ještě nevyměnili, takže jak by vypadalo, kdyby Lily Evansová nastoupila jako chytačka a James Potter jako střelec? No paráda…

Obrovským problémem byl však úplněk. Přes počáteční plán nacvičovat s Lily přeměnu, se James zatvrdil a rázně to odmítl. S Lily na toto vedli mnoho debat, avšak James nehodlal ustoupit.

"Ale no tak, Jamesi, přece v tom nemůžeme Remuse nechat!" útočila Lily na jeho slabou stránku přes jeho kamaráda.

"On to zvládne." ujistil ji James neústupně. "Jednou jsem měl školní trest s Filchem a Sirius to zvládl sám." obhajoval se.

"Jo, jenže tentokrát na to být Sirius sám nemusí." argumentovala Lily. "Já to zvládnu, opravdu!"

"Ne, a už se o tom odmítám bavit." oznámil jí James.

"Fajn, ale já se o tom teda bavit budu!" vyletěla Lily naštvaně. "Proč mi to nechceš dovolit?! A navíc, nemáš mi co zakazovat!" řekla vzpurně.

"Ne, prostě tam nepůjdeš!" zvýšil i James hlas a zadíval se na ni neproniknutelným pohledem. "Lily, je to prostě moc nebezpečné. Běhat po školních pozemcích s vlkodlakem, není jen tak." ztišil hlas a maličko se usmál.

"Ale já to zvládnu! Vždyť už se umím i přeměnit!" nehodlala se vzdát Lily bez boje.

"Ano, umíš se přeměnit, ale ještě v tom nemáš praxi! Nedokážeš se přeměnit během vteřiny, nedokážeš se přeměnit když je to nutné. Musíš se na to příliš soustředit. A v přítomnosti vlkodlaka by tě takováto vteřina mohla stát život." řekl tiše. Lily přeběhl mráz po zádech, ale i tak se nehodlala vzdát. Zhluboka se nadechla.

"Hele, Jamesi, podívej se na to takhle. Já chci Remusovi pomoci a nezajímá mě, co by se mi mohlo stát. Vím, že se mi nic nestane. Prostě tam půjdu a ty mě nezastavíš." řekla normálním, leč tvrdým hlasem.

"Ne, Evansová! Naopak, prostě tam nepůjdeš, i kdybych tě měl přivázat k židli!" vyjel James vztekle.

"To se ještě uvidí." řekla Lily arogantně, vztekle se zvedla a třískla za sebou dveřmi svého pokoje.

James složil bezradně hlavu do dlaní. Tohle už byla několikátá hádka na toto téma. Ani jeden nehodlal ustoupit. Lily ho svojí paličatostí doháněla k šílenství. Copak nechápe, že se jí může něco stát? Jako Dvanácterák nedokáže ještě ovládat své pohyby, reflexy…. nedokáže se ani tak rychle přeměnit. Prostě ji tam nesmí pustit! To nejde.

Jenže nevěděl, jak tuhle holku zastavit. Když si něco usmyslela, šla si tvrdě za svým. A navíc, kdyby ustoupila, uznala by jeho vítězství, a to ona neuzná nikdy. Tak, jak ji měl rád, tak ho i dokázala vytočit.

S myšlenkou, že musí vymyslet něco, aby ji od plánu strávit úplněk s vlkodlakem odradil, se stejně jako ona zavřel ve svém pokoji.

Právě seděli v zatuchlé a vlhké učebně lektvarů. S podepřenou hlavou Lily zírala na nějakou láhev, z které na ni zíraly nevidomé oči nějakého nechutného tvora. Když si uvědomila, na co se to už hodnou chvíli kouká, otřepala se a na chvíli věnovala pozornost Křiklanovu výkladu.

Křiklan jim na tuto hodinu zadal namíchat lektvar nenávisti, jehož zjednodušenou verzi připravovali již v šestém ročníku, takže to bude hračka. Ihned se dala do krájení ingrediencí a moc nevnímala udivené pohledy Remuse a Siriuse.

"Hej, kámo." syknul Sirius a drcl ji loktem do břicha.

"Hm?" zeptala se, pohlcená přípravou lektvaru.

"Odkdy ti takhle jdou lektvary? Vždyť ten tvůj má lepší barvu než Remův a to je co říct." zašeptal. Potom se ale jeho zmatený výraz změnil na vševědoucí. "To Evanska, že jo?" uchechtl se. "Já věděl, že ta holka na tebe bude mít špatnej vliv." Lily se jako odpověď jenom zašklebila a dál se raději věnovala své práci.

Mimoděk vzhlédla a uviděla Jamese, jak se potí nad svým lektvarem. Když James maličko poodstoupil od svého kotlíku aby se natáhl pro další přísadu, usadila se Lily v hlavě myšlenka, že to nedopadne dobře. Na chvíli se obávala, aby jí James svými výkony nezhoršil průměr v lektvarech, ale tuto myšlenku zaplašila. Za celý rok má v lektvarech samé výborné, přece jí pár nedostatečných nemůže tolik zhoršit známku. Navíc když si Křiklan všechny její nedostatečné odmítl zapsat s tím, že za to nemůže, že je jistě zamilovaná.

I tak se ale rozhodla zasáhnout. Rychle na malý lístek načmárala Jamesovi vzkaz a hůlkou ho nenápadně odlevitovala před Jamese. Ten si ho přečetl.

Pošli mi vzorek tvého lektvaru. L.

Stálo na papíře. James neváhal a rychle do malého flakonku odlil pár kapek svého lektvaru. Potom ho obyčejným nadnášecím kouzlem odeslal zpátky k Lily. Sirius, který to všechno viděl, se nevěřícně zašklebil a s pocitem, že tady něco nehraje se rychle sklonil nad svým kotlíkem, který začal bublat.

Za chvíli měl James na lavici odpověď.

Přidej tam hrst švábích oček, potom desetkrát zamíchej po směru hodinových ručiček. Pak přidej špetku pavoučích nožiček a pětkrát zamíchej po směru, potom pětkrát proti směru. Pak nech lektvar vychladnout.

James se na Lily otočil s vděčným úsměvem, ale ta už se skláněla opět nad svým kotlíkem. Po chvíli si oddechla a lektvar odstavila. Mohl být i lepší, ale díky tomu, že radila Jamesovi ztratila čas. I tak je však lektvar na výbornou.

Po Křiklanově obcházení třídou, které se neobešlo bez toho, aby se Křiklan podivil nad "Jamesovým" zlepšením v lektvarech a radostí nad tím, že Lily se zase vrací do formy díky známce "Nad očekávání", se celá třída odebrala na další hodiny, kde vše probíhalo podobně jako v lektvarech. Lily v Jamesově těle se občas neudržela a zběsile mávala rukou ve vzduchu na znamení, že zná odpověď. Třída se na ni díky tomu divně dívala a obzvlášť Poberti se nestačili divit.

Sirius celý školní den uvažoval nad tím, co se děje. Něco tady nehrálo. A to tedy hodně nehrálo. Umanul si, že se musí Jamese zeptat co se s ním děje.

Lily se právě vyřítila z Velké síně. Hlad ji přešel díky nějaké blonďaté páťačce, která ji chtěla zatáhnout do nějaké prázdné učebny proto, aby se jí podepsal na kalhotky "nejlepší bradavický chytač za posledních sto let." No to tak.

Už alespoň čtyři roky je James uznávanou bradavickou famfrpálovou "celebritou." Už aspoň čtyři roky za ním chodí holky pro podpisy. Už aspoň od začátku sedmého ročníku jí vadí, když vidí Jamese, jak se jim podepisuje, usmívá se na ně… Zatřepala hlavou. Proč by měla žárlit? James má rád ji. Tedy, aspoň myslí… a ona jeho má ráda taky.

Hodila si věci do ložnice a oblékla si teplejší svetr. Počasí letos vypadalo tak, že zima pravděpodobně udeří už brzy. Pomalým krokem se vydala napříč bradavickými chodbami. Přemýšlela. Nad ní a Jamesem, nad budoucností.

Přemýšlela také o tom, co bude až opustí bezpečí bradavického hradu a vstoupí do světa dospělých. Bude muset jít na lékouzelnickou školu, po čase si také najít byt, nesmí stále viset rodičům na krku jako Petunie.

Napadlo ji, jaké by to bylo, kdyby se její a Jamesovy cesty rozešly. Už nikdy by si spolu nepromluvili, už nikdy by se spolu nezasmáli. Tyto myšlenky ale okamžitě zahnala. Vždyť s Jamesem si spolu rozumí a navíc mají plno času. Doufala, že až se vymění zase zpět, tak jejich vztah nabyde jasnějších rozměrů. Rozhodla se, že by i udělala první krok. James ho dělal několik let, tak proč ne ona?

Jenže teď o žádném chození nemohla být řeč. Všechno to bylo takové divné. Nebýt ve svém těle, ale v těle kluka, kterého asi milujete… no prostě všechno postavený na hlavu.

Podívala se na hodinky. Panebože, 7 hodin! Na patě se otočila a uháněla směrem k Jamesově a její společenské místnosti. Když do ní dorazila, jen stěží potlačovala výbuch smíchu. James seděl na pohovce a kousek od něj seděla v tureckém sedu Alys a živě gestikulovala, přičemž se jí pusa nezastavila.

"Ahoj." pozdravila oba Lily.

"Nazdar, Jamesi." odvětila Alys vesele, James jen pokýval hlavou a podíval se na ni zoufalým pohledem. Lily uteklo uchichtnutí.

"A to jeho božské tělo. Věděla jsi, že má na pravé části hrudníku takovou malou jizvičku? Říkal, že mu to udělal jeho bratr, když…" slyšela brebentění Alys než ji utlumily dveře ložnice. Za dveřmi se zasmála. Chudák James, jestli se z tohohle vzpamatuje…

Rychle na sebe navlékla famfrpálový dres, chrániče a vzala do ruky koště.

"Kam jdeš?" ptal se James když procházela společenskou místností.

"Na trénink." oznámila mu.

"Aha." řekl zmateně, neřekla mu, že u McGonagallové domluvila rozvrh tréninků pro Nebelvír. Lily zmizela za obrazem rytíře střežícího vstup do jejich společenské místnosti. Za obrazem se však zastavila a otočila se o 180 stupňů zpět. V rychlosti řekla obrazu heslo, a nakoukla dovnitř.

"Jo, a Alys…" počkala až jí dívka věnovala pozornost. "Mám pocit, že se po tobě v nebelvírské společenské místnosti sháněl Sirius." mrkla na ni. Alysina tvář se rozzářila, spěšně se rozloučila, protáhla se kolem Lily a pospíchala směrem k nebelvírské věži.

"Díky." rozlil se Jamesovi na tváři výraz úlevy.

"Za málo." křikla Lily a teď už opravdu zamířila směrem k famfrpálovému hřišti.

"Spíš za hodně!" slyšela ještě Jamesovu hlasitou odpověď.

Když dorazila na famfrpálové hřiště, všichni její spoluhráči už tam čekali. Lily si nervozně promnula ruce a spustila povzbuzující řeč. Sdělila jim taktiku, kterou vymyslel James a vypadalo to, že se všem zamlouvala. Potom vypustili potlouky, vyhodili camrál a nakonec vypustili i zlatonku. Trénink mohl začít…

Už létali asi hodinu a všichni byli řádně promrzlí na kost. K vlezlé zimě se přidal i déšť s jemný krupobitím, takže celé družstvo remcalo a jejich výkon klesal. Už několik hráčů se přiletělo zeptat, jestli už to pro dnešek nestačilo, avšak od Lily si vyslechli vždy jen zápornou odpověď.

Asi v půlce tréninku přišel i James a sednul si na tribuny, odkud celý trénink sledoval. Lily si za to vysloužila několik rýpavých poznámek na téma "Tak už se ti povedlo sbalit Evansovou?" , ale úspěšně to ignorovala.

Několikrát si za Jamesem dokonce zaletěla pro radu a James se zdál být celkem ve svém živlu a tvrdil, že když trénink sleduje jakožto nezávislý pozorovatel, přijde na víc chyb než kdyby byl v roli kapitána. Lily mu potají záviděla tu teplou kouzelnou bublinu, kterou si vytvořil, aby k němu neproniklo ošklivé venkovní počasí.

Po další hodince usoudila, že toho už všichni mají plné zuby a tak celý tým propustila. Z tréninku měla celkem dobrý pocit, sice ještě mají co vylepšovat, ale není to nejhorší. Spolu s ostatními členy družstva zamířila do šatny, kde se převlékla z famfrpálového dresu. ¨

Jako i tolikrát, tak i dnes litovala, že si nemůže dát pořádnou teplou sprchu. Jamesovo soukromí až na občasné obdivování jeho svalů respektovala, a tak pro ni byla sprcha tabu. Po rozpačitém rozhovoru s jejími spoluhráči vyšla ze šatny se stejnou bublinou jakou měl kolem sebe James.

James už na ni čekal u šaten, což se také neobešlo bez poznámek. Oboum to ale bylo celkem jedno, ať si všichni říkají co chtějí.

Celou cestu do hradu musela Lily poslouchat Jamesovi rady ohledně tréninků, jak docílit lepších výkonů, jaké finty používat, co zdokonalit. Hlava jí z toho šla kolem. James nehodlal toto téma opustit ani ve společenské místnosti, a ta se Lily musela ke spánku uchýlit poměrně brzy.

Ráno však vstala, a bohužel pro ni na ni James čekal ve společenské místnosti, aby ji zahltil vším, co přes noc vymyslel. Cestou na snídani to poslouchala jen na půl ucha, ale po chvíli už na to neměla náladu a vypla úplně.

"Lily, posloucháš mě?" Zatřásl s ní James.

"Jo, jasně." zablekotala rychle a zaostřila na Jamese. Ten si založil ruce na prsou v nepřístupném gestu.

"Co jsem tedy říkal?" zeptal se.

"Jestli tě poslouchám?" usmála se na něj Lily omluvně a Jamesovi zacukaly koutky.

"Asi moc mluvím o famfrpálu, že?" rozlil se Jamesovi na tváři omluvný úsměv a poškrábal se rozpačitě ve vlasech.

"No, možná o maličko víc než obvykle." rozesmála se Lily. Úsměv jí ale jako mávnutím kouzelného proutku zmizel. "Ach, ne." zasténala. "Já už to jejich cukrování nevydržím."

James se ohlédl. Ve dveřích Velké síně stál Sirius a držel se za ruku s Alys, které něco šeptal do ucha. Ta se jen zasněně usmívala. Sirius se rozhlédl po síni, a když spatřil Jamese a Lily, zamával jim a s Alys v závěsu se hnal k nim. Za nimi se objevil Remus s dosti znechuceným výrazem a Peter, který málem slintal při pohledu na jídlo na stolech.

"Stihneme utéct?" zašeptala Lily koutkem úst a křečovitě se usmála směrem, kterým k nim spěchali jejich přátelé. James v odpověď jen zavrtěl hlavou a nasadil podobně křečovitý úsměv.

"Ahoj ve spolek!" zahlaholil vesele Sirius a okamžitě si začal mazat na topinku marmeládu. Alys jen něco zahuhlala a zbožně Siriuse sledovala. Lily se snažila zaplašit nepříjemnou myšlenku, že se její kamarádka chová jako jedna z těch hloupých husiček, které za Blackem běhají. Remus se sesunul na lavici vedle ní. Když si byl jistý, že ho Sirius a Alys neuslyší, zašeptal směrem k Jamesovi a Lily.

"Raději mě zabijte, než abych strávil další hodinu s těma dvěma." Kývnul hlavou k líbající se dvojici. Lily a James se rozesmáli. Vyrušilo je odkašlání. Sirius s Alys se od sebe už odlepili a Sirius se teď díval na Lily.

"Brácho, můžu s tebou mluvit?" zeptal se a když viděl Lilyino souhlasné gesto, tak dodal. "O samotě."

"J-jasně." zadrhla se Lily a vstala od stolu. Následovala Siriuse cestou z Velké síně a ohlédla se na své přátele, ti se však tvářili stejně zmateně jako ona. Se Siriusem se zastavila až v jedné nepoužívané učebně. Tam se k ní Sirius obrátil čelem.

"O čem jsi se mnou chtěl mluvit, Siriu-" chtěla se zeptat Lily, ale Sirius ji přerušil.

"Co se děje s tebou a Lily?" zeptal se a Lily se náhle udělalo sucho v krku. Tohle nevypadalo dobře…


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Achája Eressiel Achája Eressiel | Web | 13. dubna 2009 v 19:30 | Reagovat

No, tak jsem přečetla všechny díly a moc se mi to líbí:) Pokud se to rozhodneš někdy dopsat, budu potěšena;)

2 Rose Rose | 17. dubna 2009 v 20:04 | Reagovat

Supééééééééér už se mocinky moc těším na pokráčko fakt moc hezky píšeš!!!

3 Lilly Lilly | E-mail | Web | 12. května 2009 v 23:12 | Reagovat

Ahojky, přečetla jsem si pár Tvých povídek a musím říct, že mě určitě zaujaly,
  proto jsem se Tě chtěla zeptat, jestli nemáš zájem uveřejnit je na mém novém
  webu celém o pobertech www.lilyevansapobertove.blog.cz v sekci Fan fiction. Zatím se ten web
teprve rozjíždí, ale už jsem ho jednou vedla a musím říct, že na úsoěch jsem si
nemohla stěžovat. Taky jsem se chtěla zepatat, jestli bych tvoje stránky mohla dát do odkazů na spřátelené weby? Byla bych moc ráda.. lillyevans@seznam.cz

4 Nel-ly Nel-ly | 16. května 2009 v 21:29 | Reagovat

Chtělo by to nějaký pokračování ;-) takhle to utnout, to neni pro čtenáře zdraví

5 Selfík Selfík | Web | 20. května 2009 v 14:45 | Reagovat

Ahojky!
Doufám, že jsi mě alespoň trochu pamatuješ z tvého starého blogu, byla jsem tvým častým návštěvníkem :)
Jsem ráda, že jsi se zase vrátila k psaní, i přes to všechno, čím sis prošla :) Doufám, že až dostaneš nápad, dopíšeš tuto skvělou povídku :)
Měj se fajn a očekávej mou další návštěvu :)

6 jane jane | 14. července 2009 v 11:28 | Reagovat

prosím, napiš další kapču, byla by škoda toho nechat...

7 Jaune Jaune | Web | 17. července 2009 v 18:11 | Reagovat

hej! takhle to utnout! :-D budeš pokračovat? prosííím... :-)

8 MarkétKa MarkétKa | 4. září 2009 v 20:49 | Reagovat

Prosím, prosím, další kapitolku :)

9 Bára Bára | Web | 13. října 2009 v 19:41 | Reagovat

Prosím napiš další kapitolu:-) je to naprosto úžasný:-) celá jsem to přečetla jedním dechema byla bych strašně moc nadšená kdyby si v psaní tédle povídky pokračovala.Moc prosím

10 Marta Marta | 29. listopadu 2009 v 9:28 | Reagovat

Skvěla povídka...ukončit to by byla blbost!..Takže co nejdřív prosím další kapitolku:)..Prosím...

11 Kačulín Kačulín | E-mail | Web | 14. prosince 2009 v 20:33 | Reagovat

Naprosto dokonalý. Doteď jsem moc pairing James a Lily nemusela, ale tahle povídka naprosto změnila můj názor! =o) Rozhodně stojí za to, napsat pokračování! Nádherná povídka! =o)))

12 Chip Chip | E-mail | Web | 24. ledna 2010 v 23:18 | Reagovat

Nápad výměny těl byl opravdu dobrý, bohužel to je asi tak vše co tuhle povídku odlišuje od ostatních.
První kapitolka řekněme si to na rovinu byla hrozná, takový otřepaný stokrát promílaný věci jako "hrozně vtipné" buzení za pomoci Aquamenti jsou už téměř k pláči. Taky jsem nějak nepochopil ten "vtip" s Lilyiným oblečením... osobně mi na dřínech a topu nepřijde nic tak zábavnýho aby se tam řehtaly půl hodiny :D
Z počátku to popravdě vypadalo, že hlavní postavou je tvá postava Alys už podle začátku, ale pak jako by sis to rozmyslela a přešla si zcela na Lily to mi přišlo dost matousí, skoro jako by si chystala nějakej zákeřnej manévr :D
Z Jamese si udělala bez okolků hroznýho idiota, budiž, chápu že byla Lil našvaná dokonce i to, že začala útočit (přecejen trpělivost má své meze) ale její chování potom stejně jako to Potterovo byli totálně nelogické... řekni mi jaká retarda by se muchlovala s klukem co jí téměř nazval děvkou asi deset minut po té? (i kdyby nějaká taková byla... nepochybuju že by se jich našlo spousta. Tak i za takových okolností k postavě Lily šprtky Evansové to totálně nesedí)
Jejich neustálé přebíhání od náklonosti k nenávisti mi přijde jako zoufalý pokus oživit mrtvý děj i když by se s ním dalo dál skvěle pracovat.
Dál mě docela zarazila vtipnost toho jak rychle si zvykli na prohozená těla... nijak neberouc v potaz změnu těžiště a celého těla, pohledu, výšky, vnímání okolý. Docela rychle se s tím smířily :D
V neposlední řadě mě dost vykolejilo, když se navzájem nijak nezajímaly o svoje nová těla. Neříkám nic proti ale je přirozený být zvědavý na tělo opačného pohlavý zvláště v tomhle případě a oni? Totálně tento fakt přehlížely a prostě se k sobě chovaly tak jako by měli vlastní těla. Někdy mi přišlo že i sama autorka zapoměla, že mají prohozená těla a určité okamžiky tak vyzněli úplně...divně :D
Shrnuto a podtrženo pěkný nápad spracovaný nepromyšleně, chaoticky a celkově nedotáhnuté do konce.
Hmm...to je asi tak vše co bych k téhle povídce mohl říct (napsat)
S pozdravem doufám ve zlepšení Chip od Starostlivých Gumídků.
http://www.youtube.com/watch?v=JYDxuDnghZM&feature=player_embedded

13 Lily Lily | Web | 22. dubna 2010 v 20:49 | Reagovat

vykašlala bych se na chytráky, kteří by to jistě zvládli napsat mnohem líp a měli by to za necelou minutku. Uznávám, že je fajn slyšet objektivní kritiku, ale když to není dodělaný,což je podle mě vážně škoda, protože ta povídka mě nadchla,je hloupí psát takový kritiki. Jistě, má tosvoje chyby, nic není dokanalý, ale vážně se mi to líbí a to že na rozdělaný dílo napíše někdo nchvalnou kritiku autora rozhodně v psaní pokračování nepopožene. Já si myslim, že je to skvostný, takoej nápad je vážně skvělěj a skvěle jsem se při čtení povídky bavila, doufám, že tě nic neodradilo a máš v plánu i pokračování

14 superkamosky01 superkamosky01 | Web | 30. dubna 2010 v 18:53 | Reagovat

Jé to je krásný,. no po roce už asi nic nenapíšeš, ale přece jen by bylo super, kdyby ses k tomu vrítila a aspoň pár dalších kapitek napsala! Ale enchci tě nutit, psát se musí z chuti, ne donucení.
Bylo to absolutně úžasné a prostě d.o.k.o.n.a.l.é. Možná jsi mohla víc popsat lépe, jak si zvykali na ty schopnosti toho druhého, na to, že museli ty věci vidět úplně jinak a museli se chovat i dost jinak, ale jinak rpostě BÁJEČNÝÝÝÝÝÝ!!!

15 Jojo Jojo | Web | 30. dubna 2010 v 18:56 | Reagovat

Krása, krása, krása... Nevím, co bych k tomu ještě dodala. prostě jedna z úplně bastových povídek z období pobertů na netu! prstě jsi úplně super, že jsi něco takového vymyslela a tak poutavě a prostě jednoduše řečeno výborně napsala!!! Mě se to aspoň staršně moc líbilo, přečetla sjem to všechno naejdnou a na nic jiného sjme při tom ani nemyslela. DOufám, ež si to přečete víc lidí a uvidí kouzlo toho tvého psaní. Je to supeeer... :)

16 Koki Koki | 1. července 2010 v 11:42 | Reagovat

Můžeš to ještě dopsat? Prosím je to skvělý a tý kritiky bych si nevšímala. Je to jedinečný a originální nápad.

17 Drow Drow | 9. října 2010 v 16:05 | Reagovat

tohle byla jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla...vážně, já bych tohle v životě nedokázala spáchat...bravo...asi mám ale malou naději, že to někdy dopíšeš, co? :)

18 Koki Koki | 2. ledna 2011 v 12:54 | Reagovat

Je to vážně skvělý.Už je to dlouho co jsem to četla ještě na tvém starém blogu a pořád doufám že to dopíšeš. Snad se jednou všichni dočkáme.

19 katia katia | 5. března 2011 v 10:16 | Reagovat

prosíím dáš tu aj ďalšiu??

20 Tinna Tinna | 19. srpna 2011 v 16:47 | Reagovat

taky prosíím o další kapitolku! ♥ :-) strašně moc se mi to líbilo a taky jsem se hodně zasmála! :-) byla bych ráda, kdyby takhle povídka neskončila nedopsaná :-)

21 Michelle Lilian Black Michelle Lilian Black | Web | 23. prosince 2011 v 15:39 | Reagovat

Krása. Tuhle povídku jsem objevila nedávno, ale je naprosto úžasná!
Moc se mi tenhle nápad líbí, prosím o další kapitolku!
Prosím, prosím! :D

22 Lea Lea | 31. července 2012 v 14:01 | Reagovat

Tale povídka už dopsána nebude- jste si nevšimli dat? už 3 roky se tady neobjevila žádná kapitola. Stejně to bylo i na předchozím blogu autorky. Napsala, že dokud tam nebude 60 komentů, nepřidá další kapitolu k této povídce. Je jich tam pomalu 200 a pár bláznů pořád doufá a doufá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama